Kvalitní spánek prodlužuje profesionálním sportovcům aktivní kariéru

V profesionálním sportu může být úspěch otázkou milisekundy. Sportovci dobře vědí, že jejich úspěch často visí na detailech jako nálada, nervozita anebo samozřejmě spánek. Naše noční spaní ovlivňuje sportovní výkon hned v několika směrech. Jak už jsme si řekli v předchozích článcích, spánek má přímý vliv na náš metabolismus, úroveň energie, reakční čas a samozřejmě kognitivní funkce. Je-li náš spánek krátký nebo nekvalitní (např. kvůli nevhodnému lůžku, nočnímu buzení, konzumaci alkoholu nebo kofeinu), naše celková úroveň aktivity i síly klesá. Běžně si člověk rozdílu nemusí ani povšimnout, ale sportovci, jejichž výkony se přesně měří, změny vidí i cítí velmi zřetelně.

Z tohoto důvodu je důležité, aby životní styl sportovců (včetně stravování a psychiky) byl na co nejlepší úrovni. Hypnotika se v případě sportovců silně nedoporučují – mohou mít vliv na tělesnou váhu, potažmo způsobovat malátnost nebo kolísání energie v průběhu dne.

Zajímavé studie najdeme například v tomto článku. První poznatek, o kterém případ informuje, je vliv spánku na přesnost, reakční čas a rychlost běhu. Výzkumu se účastnili univerzitní basketbalisté, kteří vykazovali mírné známky spánkové deprivace. Cílem experimentu bylo zjistit, jaký vliv by na výkon ve hře měl 10 hodinový spánek. Basketbalisté sice tak dlouhého spánku nedosahovali (průměr byl 8,5 hodiny), ale výsledky fyzický testů byli velice překvapivé. Po pěti až sedmi týdnech výzkumníci zjistili, že se jejich fyzická kondice výrazně zlepšila. Změna byla měřitelná u běhu, přesnosti střelby na koš a samozřejmě reakčního času na míč. Celkově měl delší spánek také vliv na pozitivní náladu basketbalistů.

Další zmíněná studie potvrzuje vliv spánku na paměť a vybavování si. V testu memorování dosahovali lepších výsledků subjekty, které měli možnost se po učení prospat, na úkor těch, kteří museli zůstat vzhůru. To je dáno skutečností, že během spánku se v mozku třídí a ukládají informace (resp. v případě nadbytečnosti také mažou). Mnohým z vás se jistě spojí, že starší lidé potřebují méně spánku, a také si méně pamatují. Je vědecky potvrzené, že právě kvůli tomuto je pamatování starších lidí horší.

Další dvě studie poukazují na silnou souvislost spánku s kognitivními funkcemi (jako paměť, pozornost, pohotovost, řeč, prostorová orientace, seberegulace). Je prokázáno, že i jednodenní spánková deprivace silně ovlivňuje naši schopnost vybavovat si, řešit logické úlohy a celkově rychlost, kterou nám to „pálí“.

Prospěte se k optimismu

Neustále podceňování, ale zásadní je vliv spánku na naše emoce. Pocit, že „všechno je na prd“ nebo typická česká „blbá nálada“ mohou snadno dílem nočního příkoří. Nedostatek spánku znamená pesimismus, tunelové vidění reality nebo dokonce úzkostné stavy. Naši náladu je zapotřebí brát jako další orgán těla – pokud cítíte, že něco není v pořádku, musíte se zamyslet proč a jak tomu pomoci. Především ve sportu je důležitá motivace a odolnost v případě nepříznivého výsledku. Pokud hráč sérii „zabalí“, jeho výkon jde rapidně dolů.

Vztah spánku a nálady působí recipročně – nejenom že spánek ovlivňuje náladu, ale nálada také ovlivňuje kvalitu spánku. Úzkostní a depresivní lidé mají často problémy s nedostatkem spánku, a ve vzácných případech také s nadměrnou spavostí (hypersomnie). V případě léčení je doporučeno zaměřit se na obě oblasti (spánek i psychika).