Proč se nám zdají sny?

Znáte ten pocit, když se ráno probudíte a víte, že se vám něco zdálo? Máte pocit, že se stalo něco důležitého, ale přesto si nemůžete vzpomenout, o co šlo. Vzpomínky na sen jsou často mlhavé, nejasné a melancholické. Máme tendence po nich pátrat a snažit se rozpomenout. Proč tomu tak je si povíme později.

Sny přirozeně patří ke kvalitnímu spánku a jsou předmětem bádání od nepaměti. Zmínky o snech a snění najdeme ve starých mezopotámských textech, které vznikaly 3100 let před naším letopočtem. Králové, kněží i další významní lidé si svoje sny zaznamenávali – považovali je za zprávy od bohů. Noční můry naopak měli za poselství od zlých duchů a démonů. Podobný význam měly sny také ve Starověkém Egyptě (okolo 2000 př. n. l.). Egypťané stavěli speciální komnaty a lůžka, která sloužila ke snění za účelem získání rady nebo proroctví od božstev.

Mechanika snů – jak to funguje?

Náš spánek má několik fází. Sny se nám zdají pouze ve fázi poslední, tj. fáze paradoxního spánku (REM – rapid eye movement). Paradoxní spánek se v jednom spánkovém cyklu (1–1,5 hodin) vyskytuje přibližně 20 minut. REM spánek je oproti ostatním fázím spánku výjimečný několika aspekty:

V kosterním svalstvu klesá napětí na minimum (vzniká tzv. spánková obrna). Stejně tak klesá napětí i ve smyslových orgánech. Aktivita mozku je vyšší, než v bdělém stavu. Celé tělo je relaxované, ale mozek pracuje na plné obrátky a spotřebovává velké množství kyslíku a cukru. REM spánek je delší u miminek a malých dětí (u novorozence až 80% celkové doby spánku, u dětí školního věku už pouze 18–20%). Čím jsme starší, tím je kratší (někteří odborníci spojují zkracování REM spánku se zhoršováním paměti ve stáří). S každou další spánkovou fází, kterou za jednu noc procházíme, se délka REM spánku prodlužuje. Proto si pamatujeme sny, které se nám zdají před probuzením, kdy je REM spánek nejdelší a sny jsou také nejživější. Snění se vymezuje pouze na dobu naší REM fáze. Z toho důvodu si sny nejlépe pamatujeme, když jsme uprostřed REM fáze probuzeni (vytrženi ze snu). Ze snu mimoděk můžeme mluvit, křičet nebo se jinak emočně projevovat. Kvůli spánkové obrně (snížení svalového tonu v kosterním svalstvu) ovšem nemůže docházet k výraznějším mimovolným pohybům ze sna. Co je to sen?

Otázka, co to vlastně sen je a jaký je jeho význam, je vědou dodnes diskutována. Žárným příkladem je například rozhovor s Ernestem Hartmanem, profesorem psychiatrie na Tufts University, který bez okolků přiznává, že ohledně spánku a snů má věda dodnes více otázek než vysvětlení.

Pro zamyšlení vás seznámime s několika nejvýznamnějšími teoriemi. Nakolik jim uvěříte už necháme čistě na vás a vaší intuici.

Sny skrývají naše tajná přání

Kontroverzní teorii o významu snů předložil známý psychoanalytik Sikmund Freud. Na základě dat svých pacientů vyvodil závěr, že ve snech se zhmotňují (často ve velice paradoxní formě), naše skrytá přání a tužby. Měl-li například pacient často sny o smrti své dominantní matky, mohl je Freud interpretovat jako vnitřní touhu zbavit se jejího vlivu a osvobodit se.

Pointou Freudova náhledu na sny je konflikt našeho vědomí a nevědomých obsahů, které si nechceme nebo nemůžeme připustit. Je jednoduché mluvit o snu, kde zemře naše matka – těžší je ovšem mluvit o tom, že s ní máme rozporuplný vztah a občas se jí chceme zbavit.

Freud s oblibou tvrdil, že sny jsou královskou cestou do nevědomí a otevřeně nebo s jistou symbolikou ukazují to, po čem opravdu toužíme. Myslíte, že je to pravda, nebo fikce?

Sny jsou vedlejším produktem

Mají vůbec sny nějaký smysl? Tuto otázku si troufale pokládá psychiatr a badatel v oblasti spánku, J. Allan Hobson. Ve svých teoriích tvrdí, že sny jsou pouhou interpretací různých elektrochemických signálů v mozku, bez jakéhokoli hlubšího významu. A kde se bere onen symbolický a mystický význam snů, který lidi tolik fascinuje?

Lidé si lépe pamatují věci v kontextu. Učíme-li se například látku do školy (nebo do práce), nejlépe nám utkví v paměti, pokud má kontext. I svoje životní události máme tendenci vyprávět jako příběh, nikoli jako souhrn nezávislých událostí. Dostáváme se k jádru věci – podle Hobsona sny jednoduše význam nemají – ale my jim ho briskně přidáváme.

Teorie redukuje sny na pouhé náhodné signály našeho mozku. Líbí se vám takové pojetí, nebo cítíte, že je za sny něco víc?

Mozek uklízí, a proto sníme

Přemýšlíte někdy před spaním o tom, co všechno jste za den udělali, koho jste potkali, na co jste zapomněli a co zítra teprve budete muset udělat? Cítíte občas, jak vám hlava praská ve švech? A představe si, že v tom všem musí náš mozek udělat pořádek, jakmile usneme, abychom ráno mohli vstávat s čistou hlavou.

Hypotézy naznačují, že REM spánek úzce souvisí s naší schopností si věci dlouhodobě pamatovat (ve spánku probíhá ukládání do long-term memory = dlouhodobé paměti). Podle badatele Jie Zhanga jsou sny jakýmsi vědomým okénkem, ve kterém máme možnost zahlédnout informace, které vstupují do naší dlouhodobé paměti. Řád našeho mozku neznáme, proto na nás může smysl snu působit všelijak – a také si ho všelijak vykládáme.

Pro podrobnější porozumění lze nastudovat Zhangonu teorii. Mystický význam snu je opět ze hry. Co vy na to?

Sny nám pomáhají pamatovat si

Další teorie vychází z předpokladu, že sny slouží k tomu, abychom si některé události lépe (a déle) zapamatovali. Autoři teorie prováděli experiment, ve kterém cíleně traumatizovali dvě skupiny myší s tím, že jednu po zkušenosti nechali spát, ale druhou udrželi vzhůru. Podle pozorování vykazovala skupina myší, které mohly spát, vyšší příznaky post-traumatického stresového syndromu, než skupina druhá.

Mnozí mají zkušenost s tím, že traumatické zážitky mají tendenci prosakovat do našich snů. Je to velice nepříjemné, na druhou stranu má tento jev svoje opodstatnění. Trauma si díky snům lépe zapamatujeme a můžeme se mu v budoucnu snadněji vyhnout. Kdyby se nám vzpomínka okamžitě vykouřila z hlavy, je vyšší pravděpodobnost, že se něco podobného bude opakovat a my se zachováme stejně.

Sny jako generálka života

Vizualizace nás může připravit na některé náročné události života jako přednášky, zkoušky, závody nebo pohovory. Projít si celou událost ve vlastní mysli, okusit si ve fantazii, jak se budeme cítit, je skvělý nácvik nanečisto. Mohou podobně sloužit i naše sny?

Antti Revonusuo, finský filosof, věří, že sny mohou efektivně sloužit jako nácvik ohrožujících situací. Jedinci, kteří si projdou stresovými událostmi ve spánku, se mají vykazovat větší odolností proti hrozbám v normálním životě. Zdá se vám to pravděpodobné?

Vyspíme se na to

Vstáváte s čistou hlavou? Máte pocit, že problémy, které vás před spaním trápily, přes noc jako mávnutím kouzelného proutku zmizely? Možná za to můžou právě sny.

V REM fázi pracuje náš mozek mnohem rychleji, komplexněji a precizněji, než když jsme vzhůru. Díky tomu by hypoteticky mohl být schopnější řešit problémy. Nakolik je tato hypotéza pravdivá ale zůstává otázkou. Především nevysvětluje celou řadu nelogických snů, které přinášejí víc otazníků, než odpovědí.

Jaký mají sny význam pro vás? Hledáte v nich něco víc, nebo je považujete za nedůležitý doplněk vašeho spánku? Zajímají-li vás další teorie snů, hledejte tady.